Nedávno jsem se probíral rodinným archívem (kartonová krabice ve sklepě mé babičky), když jsem narazil na tyto fotografie. Zvláštní je, že nikdo z mé rodiny zřejmě neví, kdo tito dva pánové jsou nebo zda jsou dokonce naši příbuzní! Jsem přesvědčen, že ten malý chlapík vpravo ano. Velmi se podobá dědečkovi mé matky z matčiny strany. Po pečlivém vyhledávání se mi podařilo najít následující. Začněme mužem vpravo (dole na mobilu), jelikož o něm mám nejméně informací. Jeho uniforma naznačuje, že jde o rakousko-uherského dělostřeleckého vojáka z doby před první světovou válkou. Až se mi příště dostanou do rukou originální fotografie, bylo by dobré je prozkoumat, zda na nich nejsou rozlišovací znaky a fotografické a tiskové techniky, které by mohly určit jejich stáří. Bohužel ani na jedné fotografii nejsou žádné ručně psané poznámky nebo data, které by nám mohly pomoci je uvést do kontextu a diskutovat o nich přesněji. Užitečné, že? Oděv muže vlevo (nahoře na mobilu) přitom odpovídá dekorovanému kapitánovi československé armády z konce 20. let. Je to také bývalý italský legionář, který sloužil v první světové válce. Nejprve jsem si myslel, že by to mohl být Josef Jäger, příbuzný na straně matčiny babičky z matčiny strany. Jeho jméno figuruje na památníku první světové války ve Stěžerách, obci mé rodiny, v České republice. Všimněte si, že je uveden jako italský legionář.
Zároveň jsem si vědom, že ve vsi byla (stále je?) další rodina se stejným příjmením, i když jinak psaným. Každopádně, protože muž na fotografii přežil válku, nemůže to být Josef Jäger. Můžeme určit, že jde o italského legionáře, inspekcí jeho medailí. Zleva doprava jsou následující.
• Válečný Kříž. Tato medaile byla udělována od listopadu 1918 Čechům a Němcům a Rakušanům, kteří bojovali s vyznamenáním za české země ve Velké válce. Později se toto rozšířilo o vojáky zapojené do pohraničních konfliktů s Polskem a Maďarskem v roce 1919. Tyto spory vznikly v důsledku toho, že se Československo po rozpadu Rakousko-Uherska stalo samostatným nezávislým státem. Více o tom bude následovat.
• Revoluční Medaile. Založena exilovou československou prozatímní vládou v Paříži v červenci 1918. Tato medaile byla udělována vojákům, kteří přispěli k zajištění nezávislosti Československa. Mějte na paměti, že české země Čechy a Morava byly ještě v roce 1914 součástí Rakousko-Uherska, člena Trojspolku s Německem a Itálií. Technicky tedy byli nepřítelem spojenců. Geopolitická krajina střední Evropy se však během tohoto období měnila. V celé Evropě vzrostlo silné nacionalistické cítění, které vyvrcholilo v konečném kolapsu říše. V Čechách a na Moravě toto narůstající napětí vedlo ke vzniku legendárních československých legií. Tyto dobrovolné ozbrojené síly bojovaly po boku spojenců proti Rakousku-Uhersku ve Francii, Itálii, Srbsku a Rusku. Jejich zkušenosti si zaslouží článek samy o sobě. Bývalá území Německa a Rakousko-Uherska byla rozdělena a následována vytvořením Rakouska, Maďarska, Jugoslávie a 1. Československé republiky. Ta byla založena 28. října 1918 jejími otci zakladateli Edvardem Benešem, Milanem Štefánikem a Tomášem Garrigue Masarykem, prvním prezidentem Československa.
• Mezispojenecká Vítězná Medaile. Zavedena v březnu 1919 čtrnácti vítěznými spojeneckými národy, aby uznala zásluhy každého svého občana ve Velké válce. Československo udělilo tuto medaili svým legionářům, kteří sloužili ve francouzské, ruské, italské a další spojenecké armádě. Francie přiměla své české a slovenské obyvatelstvo vybrat si mezi vojenskou službou nebo internací jako nepřátelští cizinci. Žádná ocenění za uhodnutí, pro co šli...
